ÚVOD - AKTUALITY

   Kronika cyklovýletů   

Seznam ročníků		Seznam cyklistů s počtem účastí		Fotogalerie

6. ročník - Orlické hory tour

11.7.2013 - 14.7.2013

 

Benda Jaromír (Bendis st., Bendik, Jarda, Benďas), Dokulil Jan (Janek, Jenda), Havelka Miroslav (Havela), Jeřábek Jan (Jeřáb ml.), Jeřábek Petr (Jeřáb), Kotrba Marian (Baggio), Molák Petr (Maso), Obereiter Štěpán (Pepula), Procházka František (Špacír), Ryšavý Zdeněk (Zdenda st, Starosta), Ryšavý Zdeněk ml. (Zdenda ml., Zdenda), Valenta Aleš (Enta), Vejmelka David (Doucha), Velc Jaromír (Jarda), Velc Zbyněk (Zbyša), Šindel Jaromír (Česťa)

Celkem 16 účastníkůPro letošní cyklistické putování si fotbalisté z SK huhtamaki vybrali jedny z posledních hor, které ještě nenavštívili – Orlické. Marian Kotrba a Petr Jeřábek připravili tradičně náročnou trasu s řadou zajímavých míst, třešničkou na dortu bylo setkání s Alešem Valentou, vítězem zimní olympiády 2002. Orlické hory tour 2013 se jela od čtvrtka 11. do neděle 14. července za účasti 15 jezdců, nejen členů Sportovního klubu.

Výprava nezačala úplně nejlépe, prasklý klínový řemen u jednoho z aut znamenal vrácení se pro jiné vozidlo a více než půlhodinové zpoždění. Naštěstí k závadě došlo hned za Čechtínem a ne až třeba u Svitav. Také opravy silnic přispěly k tomu, že v Jablonném v Orlických horách jsme odstartovali zhruba o hodinu později, než se původně předpokládalo. Aby toho nebylo málo, již po pár kilometrech na Pastvinách přišel první defekt. Tady se ukázalo, jak velkou pomocí je zkušený mechanik v podobě pana Jaromíra Velce, který pomohl i dalším jezdcům s vyladěním přehazovaček a dalších mechanických částí. Trasa stále stoupala, ale zatím s přijatelným převýšením. Jak jsme se blížili k hranicím, míjeli jsme postupně pevnůstky a bunkry předválečných opevnění. Největším objektem v této části opevnění je pevnost Hanička, kde je i muzeum válečné techniky a možnost prohlídky areálu, který pod zemí zabírá plochu zhruba 250 x 650 metrů. Část výpravy využila nabídky a sestoupila 38 metrů pod zem, kde vládla teplota kolo 5°C. Po hodině a čtvrt přišel na povrchu k duhu rum na zahřátí a pokračovalo se dál k cíli. Ten byl ovšem ve výšce 1013 m n.m. na vrcholu Šerlichu a druhá část etapy přinesla podstatně horší stoupání, navíc po lesních cestách. Někteří si ji ještě zpestřili výstupem na rozhlednu, tím se peloton roztrhal do skupinek. Smolařem dne byl Zdenda Ryšavý, kterého potkal 4 km před cílem druhý defekt a zbytek cesty už musel dotlačit. Výborná večeře a neméně dobré pivo na Masarykově chatě byly tou nejlepší odměnou za absolvování etapy v náročném terénu.

Páteční ráno vítalo cyklisty mlhou, ve které se ztrácely okolní hory. Po tradiční společné fotografii se šňůra jezdců spustila z kopce a po desetikilometrovém klesání přejela hranice. Pod kopci už svítilo sluníčko a na perfektní silnici s minimem aut na polské straně kilometry rychle přibývaly. Před polednem se ale zatáhlo a hodinový déšť zahnal výpravu pod střechu. Všichni zastávky využili k obědu, a když opět vysvitlo sluníčko, pokračovali dál. Silnice byla – tak jak je v horách zvykem – nahoru dolů a rychle jsme se blížili k cílovému městu Králíky. Malá chybička ale závěr etapy zásadně změnila. Po přehlédnutí odbočky jsme místo cyklotrasy v terénu po česko-polské hranici sjeli na hlavní silnici. Rovina na kvalitním asfaltu vyprovokovala ve všech sportovního ducha a nastala velká stíhačka, ve které každý jel naplno celých 12 kilometrů až k hotelu na náměstí v Králíkách. Tam jsme u televize zjistili, že jsme nebyli jediní, kdo zvolil takovou taktiku, stejně (ovšem zhruba dvojnásobnou rychlostí) jel závěr etapy na Tour de France tým Saxo-Tinkoff s Romanem Kreuzigerem.

V plánu třetího dne bylo vyjetí na nejvyšší bod celé plánované trasy – Kralický sněžník. Všichni domorodci nás ale přesvědčovali, že pro cyklisty je tam naprosto nevhodný terén a museli bychom asi 8 kilometrů kola vést. Proto jsme změnili plán, z Dolní Moravy vyjeli sedačkovou lanovkou o cca 600 metrů výše a potom jezdili po hřebenech. V jednom místě jsme si vyzkoušeli i jízdu lesem, místy jsme museli slézt a tlačit. Terén byl místy opravdu extrémní, vyloženě pro horská kola. Velkou radost měl Marian Kotrba, protože jsme cestou navštívili vesničku s rodným domem jeho otce, kde jsme se na památku vyfotografovali. Po vyšlapání ještě jednoho strmého kopce, který některé donutil na chvíli slézt z kola, už se převážně sjíždělo. Prémií za námahu celého dne byly vynikající pstruzi a siveni na rybářské baště 10 km před Králíky. Po dojetí do města se ještě jedna skupina rozhodla vynahradit si výšlap na Kralický Sněžník vyjetím ke klášteru na Hoře Matky boží. Ten se ovšem tyčí vysoko nad městem, pět kilometrů po silnici dalo zabrat. Odměnou ovšem byl nádherný rozhled po širokém okolí. Také prudký sjezd křížovou cestou po kamenech byl adrenalinovým zážitkem, naštěstí došlo jen k jednomu malému pádu bez následků. Večer potom nabídl cyklistům i umělecký zážitek, na náměstí probíhaly pivní slavnosti, mimo jiné zahrála i populární Tichá dohoda.

Poslední den již bývá program méně náročný, letos se jelo asi 15 kilometrů do města Štíty, kde se nachází Acrobatpark olympijského vítěze v akrobatickém lyžování Aleše Valenty. Mohli jsme vidět ukázky tréninku mladých nadějí včetně skoků na velkém můstku, které vedl osobně majitel centra. Potvrdilo se, že Aleš Valenta není žádná namyšlená hvězda, ale sympatický chlapík, který se s námi bez problémů vyfotil a zavtipkoval i na téma svého jmenovce v naší výpravě. Nečekanou prémií navíc bylo setkání s další reprezentantkou v akrobatickém lyžování a nadějí pro hry v Soči – Nicol Sudovou. Také ona se ukázala jako sympatická žena a ráda zapózovala na společné fotografii s okříšskými cyklisty. Potom se všichni převlékli z cyklistických dresů a kalhot, nasedli jsme do aut a vyrazili směr Okříšky. Cíl výpravy byl v místě startu, tedy na hřišti. A jak jinak oslavit to, že jsme dorazili v pořádku a bez úrazů než Plzničkou.

Celkem účastníci Orlické hory tour 2013 našlapali okolo 170 km, přálo nám počasí, spokojenost byla i s ubytováním stejně jako s kvalitou restaurací, které jsme navštívili i ochotou personálu. Jediné, co nás celkem zarazilo, byl malý počet cyklistů i pěších turistů, které jsme v těchto krásných terénech potkávali. Zdá se, že dopady krize na cestovní ruch jsou opravdu velké. Cyklistické putování skončilo, už teď se můžeme těšit na další – takže ahoj za rok! Fotogalerie - Orlické hory tour (Doucha)
Fotogalerie - Orlické hory tour (Starosta)