ÚVOD - AKTUALITY

   Kronika cyklovýletů   

Seznam ročníků		Seznam cyklistů s počtem účastí		Fotogalerie

7. ročník - Okříšky - České Budějovice tour

10.7.2014 - 13.7.2014

 

Benda Jaromír (Bendis st., Bendik, Jarda, Benďas), Benda Ondřej (Bendis ml.), Brabenec Jaroslav (Brabis), Dokulil Jan (Janek, Jenda), Dubský Petr (Dubák), Jeřábek Jan (Jeřáb ml.), Jeřábek Petr (Jeřáb), Kotrba Marian (Baggio), Majo Pavel (Maják), Molák Petr (Maso), Nevrkla Zdeněk (Jouza), Obereiter Štěpán (Pepula), Ryšavý Radek (Rady, Ráďa, Radek), Ryšavý Zdeněk (Zdenda st, Starosta), Ryšavý Zdeněk ml. (Zdenda ml., Zdenda), Svoboda David (Dejv, Svobodik), Valenta Aleš (Enta), Vejmelka David (Doucha), Velc Jaromír (Jarda), Velc Zbyněk (Zbyša), Široký Ondřej (Širda), Řezáč Martin (Řezy)

Celkem 22 účastníkůFotbalisté poznávali na kolech krásu Jižních Čech, čtyřdenní cyklistická tour letos vedla z Okříšek do Českých Budějovic.

Stalo se již tradicí, že v polovině července osedlají členové SK Huhtamaki a další cyklističtí nadšenci kola a vyrazí poznávat některý z českých regionů. Netradiční ovšem letos bylo místo startu a podoba trasy. Zatímco v minulých letech se vždy auty dojelo do některého pohoří, kde si sportovci zlepšovali fyzičku zdoláváním kopců, tentokrát se vyjíždělo na kolech přímo z Okříšek s cílem v jižních Čechách. Jak se ale v průběhu ukázalo, nebyla to taková rovinatá selanka, jak si možná někteří představovali. Účast byla letos mimořádně vysoká, ve čtvrtek 10. července se na fotbalovém stadionu sešlo 21 cyklistů! Po naložení bagáže do doprovodného vozidla okolo deváté hodiny vyrazil peloton v jednotných tmavěmodrých tričkách (až na několik výjimek) přes Heraltice, Předín a Želetavu do Dačic, kde byla první občerstvovací stanice. Pomalu jsme se loučili s kopci a po obědě pod hradem Landštejnem si začali zvykat rovinky. Cestou jsme se zastavili ještě na bizoní farmě a potom už byl před námi jen cíl první etapy – Chlum u Třeboně. Při dojezdu před ubytovnou ukazovaly tachometry 105 najetých kilometrů.

Po vydatné snídani jsme ráno vyrazili do Českého Krumlova, než jsme ale spatřili sídlo mocného středověkého rodu Rožmberků, čekala nás porce dalších 80 kilometrů. Oč lehčí byl terén, o to horší nás v pátek provázelo počasí. Naštěstí žijeme v "informačním věku" a meteorologické radary v chytrých telefonech nám umožnili přejíždět mezi jednotlivými městy a dešťovými přeháňkami. Je to až neuvěřitelné, ale např. v Trhových Svinách se spustily z oblohy první kapky přesně ve chvíli, kdy jsme zastavili na náměstí. Těsně před Krumlovem jsme si ještě zajeli na výborné pivo Glokner v soukromém pivovaru u golfového hřiště a potom už nás čekal jen sjezd do cíle etapy a ubytování. Procházce historickým středem města zabránila další bouřka, která nás donutila skrýt se v jedné z pohostinných restaurací.

Je jasné, že když se do cíle dojíždí z kopce, bude se druhý den startovat do kopce. Majitelka penzionu nás upozornila, že cestou k Lipnu budou „trošku kopečky“, ve skutečnosti to ale nebylo trošku, nýbrž hodně. Tři prudká stoupání za sebou dala všem zabrat a není divu, že na úpatí dalšího „zalamováku“ jsme se rozhodli zkrátit si cestu po turistické trase okolo řeky. Nebylo to nejlepší rozhodnutí … Po kilometru solidní cesta skončila a před námi byla pastvina s velkým stádem krav. Přenesli jsme tedy kola přes ohradníky a tlačili kola po louce okolo zvědavě pokukujícího dobytka. To nejhorší ale čekalo až za pastvinou – cestu rozrytou traktory zemědělců změnila noční bouřka ve slušné bahnisko, okolo kterého rostly keře plné trnů, takže nezbylo než další nejméně kilometr tlačit a nadávat. Naše kola vypadala jako po dojezdu cyklokrosového závodu, nicméně nakonec přece jen les skončil a byly jsme znovu na asfaltu. Po několika kilometrech se před námi v údolí objevilo městečko Rožmberk a možnost zastavit se a občerstvit. Vzhledem k tomu, že trénovanost fyzická kondice se u jednotlivých borců lišila, rozdělil se zde peloton na dvě skupiny. Trasy obou směřovaly k Lipenské přehradě, zatímco první skupina pokračovala po bližším břehu směrem na Frymburk a přes Větřní do Krumlova, druhá část přehradu objela po vzdálenější straně a přes vodu se potom přepravila přívozem. První skupina našlapala něco přes 70 kilometrů, druhá necelých sto. Třetí den se ovšem projevila nejen únava jezdců, ale i materiálu a tak přišly ke slovu defekty pneumatik i některé mechanické problémy. Vše se ale podařilo opravit a všichni dojeli do cíle po vlastní ose. Po osprchování byl čas i na prohlídku starého města, někteří vyrazili i na hrad tyčící se nad Vltavou. Potom jsme již ale spěchali zpátky do penzionu sledovat fotbalový zápas mezi Brazílií a Nizozemím.

Poslední den, neděle, byla ve znamení střídání způsobů dopravy. Na kole se jelo už jen něco málo přes 30 kilometrů do Českých Budějovic, kde jsme se převlékli, zavazadla poslali napřed dodávkou a sami nastoupili na vlak. To ale ještě nebyl poslední dopravní prostředek tohoto dne, který jsme vyzkoušeli. Ve Veselí nad Lužnicí totiž následoval přestup kvůli výluce na železnici a až do Jihlavy jsme jeli autobusy. Závěrečný úsek jsme znovu absolvovali ve vlaku a s mírným zpožděním jsme okolo čtvrté dojeli do Okříšek. Letošní tour skončila tradičně tam, kde začala, tzn. na fotbalovém stadionu. Každý z účastníků měl v nohách okolo 300 kilometrů, což je rekordní délka, přitom ale dobrý pocit z uplynulých čtyř dnů. Velké poděkování všech patří organizátorům za perfektní přípravu stejně jako motorizovanému doprovodu za zajištění servisu šlapajícím.